Je bohužel obvyklé, že se ve veřejném prostoru ohledně knih a psaní šíří spousta nesmyslů, člověka ale zamrzí, když podobné bludy rozšiřuje i server s názvem Literární bašta Dobré češtiny. Nedávno jsem se tam v jednom článku dočetl toto:

„Řetězec rukou, jimiž kniha projde, začíná u autorky či autora. Pokud je cizojazyčná, putuje – prostřednictvím nakladatelství a literárních agentur – k překladateli či překladatelce, kteří na ní nechají zhruba tolik potu jako autor, ale nikdy nemají takové zásluhy.“

Překladatelství jsem vystudoval a několik let jsem se jím živil, a tak musím říct, že to samozřejmě není pravda. Zatímco překladatel převádí text z jednoho jazyka do druhého, autor se snaží obrazy ve své mysli zachytit slovy, což je logicky daleko těžší. Kdo si vyzkoušel oboje, ten vám potvrdí, že mezi přepisem cizího příběhu a vymýšlením vlastního je propastný rozdíl a že v žádném případě nelze tvrdit, že by na textu překladatel nechal „zhruba tolik potu“ jako autor.

„Po autorovi a poté i po překladu přicházejí na řadu vždy redaktorky a redaktoři, kteří se věnují stylu i soudržnosti textu a ověřují fakta v něm obsažená. Říká se, že dobrý redaktor dokáže udělat i z blbé knihy dobrou – takže někdy se nadře ještě víc než autorka či překladatel.“

I toto je nesmysl. Redaktor je v podobné pozici jako lektor tvůrčího psaní – usiluje o to, aby byl váš text co nejlepší, je ale pouhým pomocníkem a průvodcem. Knihu píšete vy, ne on. Pokud má váš příběh potenciál a jste ochotní nechat si poradit, může být odborné vedení velmi přínosné; pokud jste ovšem napsali „blbou“ knihu, která žádný potenciál nemá, bestseller z ní nikdo neudělá.

A tak vás chci poprosit – nešiřme podobné bludy. Ano, všichni odborníci, kteří se na výrobě knihy podílí, odvádí důležitou práci, zdaleka nejvíc času a úsilí jí ovšem věnuje autor. A právě na něm také záleží nejvíc – pokud nenapíše knihu, která je (nebo může být) dobrá, nikdo další to nezachrání.